Valeč
# https://onge.cz/c05b7d28
Vzhledem k přítomnosti zámku není Valeč místem, kam by nikdo nejezdil, přesto dokázal předčít veškerá očekávání a je proto třeba ho zde zmínit.
Valeč sám o sobě je zajímavá obec, položená na docela strmém svahu. Tam kde končí veranda jednoho domu, začíná střecha souseda pod ním. Zajíždět sem autem se jeví jako sci-fi, ale místní to přecijen nějak dokáží. Výhled je k nezaplacení. Ovšem i v místech bez výhledu do krajiny lze nalézt všemožné zajímavosti.
Na svoji velikost nabízí Valeč pořádnou porci barokní architektury. Fara, bývalý špitál, dva opulentní kostely a v neposlední řadě zámecký komplex.
Zámek byl zabaven na základě Benešových dekretů a v 50. letech se stal útočištěm pro korejské děti. V parku je k nalezení obelisk, který děcka doplnila všemožnými nápisy. Těžko říct, jestli na to přišla sama, nebo jim to někdo poradil, avšak důkaz přetrval věky a časem přibyly další. Když se zámek tak pěkně osvědčil, byl zde zřízen dětský domov, který v roce 1976 vyhořel. Od roku 2009 je zámek v péči Památkového ústavu a už začíná opět vypadat jako zámek a dokonce se dá jít i dovnitř.
V zámeckém parku se nachází kopec, který je křížem krážem protkaný štolami, které sloužily jako pivovarské sklepy. Štoly jsou dnes z větší části zhroucené a nepřístupné a poskytují úkryt netopýrům. Z odvrácené strany kopce je možné do jedné ze štol nahlédnout. Tentýž kopec byl v minulosti doslova posetý sochami, dnes po nich zůstaly jen podstavce. Vzhledem k důkladnému podtunelování je lepší na kopec příliš nechodit.
Další parkovou zajímavostí je letohrádek, který byl v 19. století nepříliš citlivou přístavbou terasy a vyhlídkové věže. Tím se z něj stal takový zajímavý stavebně-stylystický slepenec. Interiéry prý obsahují spoustu zajímavostí, jako malované klenuté stropy nebo velký krb, ale dovnitř se jít nedá.
Kopec je za všech stran obklopen něčím zajímavým. Kromě již zmíněného obelisku, letohrádku a štol tu můžeme nalézt amfiteátr (toho času v rekonstrukci a značně dezolátním stavu), kopeček který nejspíš skrývá dávnou pohřební mohylu a v neposlední řadě iluzorní bránu. Jinými slovy – bránu která je uprostřed ničeho a její jediným smyslem je hezky vypadat ze strany od zámku. Iluzorní brána je již po rekonstrukci a již nese drobné známky vandalismu.
Aby těch parkových zajímavostí nebylo málo, jsou zde vystaveny sochy Matiáše Brauna.