Díky!


Právě jste prostřednictvím svého procesoru vytěžili 1 haléř. Že to ale trvalo, co?



Těžili jste kryptoměnu Monero prostřednictvím svého prohlížeče. Byl použit shortlink Coinhive. Vytěžené haléře jdou do mé kapsy. Koupím si za to pozemky, něco hezkého na sebe a zbytek propiju. Díky dřině vašich počítačů už na to mám:

0,00 Kč

Takže to vypadá na pozemky na Merkuru, roucho Adamovo a s pitím musím počkat, až začne pršet.

Odkaz, na který jste klikli a těžili, je nastaven na vytěžení 35 840 hashů. To při odměně 0,000 053 XMR za milion hashů, ceně 260 $ za 1 XMR a 20 Kč za 1 $ odpovídá zrhuba 1 haléři. Všechny tyto veličiny se mění v čase, proto i počet hashů na vytěžení 1 haléře v tuto chvíli bude dost možná někde jinde.

Právě teď je odměna za milion hashů XMR, platí se $ za 1 XMR. S cenou dollaru poradí Google.

Co že je to těžení?

Kryptoměny potřebují ke svému fungování velké množství výpočetního výkonu. Veškeré transakce se ověřují v síti a aby byla transakce provedena, musí se většina sítě shodnout na tom, že je platná. To se ověřuje proti celé historii, zašifrované tak, aby si v ní nemohl každý jen tak číst. Protože je na to potřeba opravdu hodně výpočetního výkonu, je část z částky transakce stržena na odměny pro jednotlivé účastníky sítě, za to, že transakci ověří. Jsou placeni danou kryptoměnou za svůj výpočetní výkon. Těží. Podrobněji je to rozebráno třeba v tomto videu.

Proč?

Protože jsem to chtěl vyzkoušet.

Protože kryptoměny jsou in, naprosto změní způsob, jakým platíme a osvobodí nás od bank, států a podobných zlořádů. Na internetu nahradí reklamu, takže místo otravných bannerů prohlížeč z vašeho nevyužitého výpočetního výkonu udělá kryptoměnu, která provozovateli webu zajistí příjem. Současně každý bude moci vydělávat na výkonu svého počítače. Cena kryptoměn navíc raketově roste a kdo si před pár lety nakoupil a natěžil BitCoiny, je dneska milionář. Otevírá se nám tak nový, lepší svět 2.0!

Nebo by se to tak mohlo jevit, podle mnohých článků a obecného sentimentu kolem kryptoměn. Skutečnost je ovšem trochu jiná. Grafické karty jsou nedostatkovým zbožím, protože je lidé skupují na těžbu kryptoměn. Továrny je prostě nestačí vyrábět. Staví se haly na Islandu, v horách a obecně v místech, kde je levná elektřina a dostupné chlazení. Ty haly se pak naládují grafickými kartami, které nedělají nic jiného, než že těží kryptoměny.

Infrastruktura a hardware jsou jen malá část problému. Celá tahle legrace spotřebuje ohromné množství energie. V době sepsání tohoto textu je největší a nejrozšířenější kryptoměnou BitCoin. Jen BitCoin spotřeboval na svůj provoz cca 63 TWh ročně. Tedy 63 milionů megawatthodin. To se blíží energetickým nárokům České republiky a odpovídá 0,28 % celosvětové spotřeby energie. JE Temelín v roce 2015 vyrobila 14,23 TWh, na utáhnutí BitCoinu by jich tedy bylo potřeba alespoň 5.

Tato čísla se týkají pouze BitCoinu. Kryptoměn ale existují stovky. Spousta jich je dost podobných, často se jedná o klony, snažící se napodobit úspěch jiné kryptoměny. Pak jsou krytpoměny, které se snaží řešit problémy jiných kryptoměn, s většími či menšími úspěchy.

V principu mají kryptoměny několik problémů. Výpočetní a energetická náročnost je první z nich a nepodaří se vyřešit dost možná nikdy. Protože právě vysoká náročnost je zárukou bezpečnosti kryptoměny - není reálné dát dohromady takový výpočetní výkon, aby tam mohl někdo docpat něco, co tam nepatří. Z principu tedy výpočetní a energetickou náročnost kryptoměn snížit nelze, naopak lze očekávat její nárůst.

S tím souvisí další problém a to je škálovatelnost. BitCoin dokáže celosvětově provést mezi 3 a 7 transakcemi za sekundu. Visa provedla v roce 2017 cca 111,2 miliard transakcí, tj. v průměru 3 526 za sekundu. V případě platebních karet lze tento strop navýšit posílením infrastruktury. V případě kryptoměn to dost dobře není možné. Při porovnání platebních karet s kryptoměnami stojí za zmínku i energetická náročnost. Na jednu transakci BitCoinem je třeba 858 kWh, na jednu transakci kartou je potřeba 0,001 69 kWh. (viz. článek na digiconomist.net)

Kryptoměny jsou velmi nová záležitost. První nápad by se dal označit Ecash, který vznikl v roce 1983, v roce 1995 byl realizován a v roce 1998 zbankrotoval. První kryptoměnou v tom smyslu, jak je dnes chápeme, je BitCoin, který vznikl v roce 2009. Že je s nimi spojena spousta problémů tedy není převapením. Je otázkou, jak se tyto problémy v budoucnu podaří nebo nepodaří řešit a jaké nové problémy se objeví.

Proč jsme těžili Monero?

Protože se pro experiment hodí nejlépe. První důvod je, že Coinhive poskytuje funkční řešení, které je možné snadno nasadit a vyzkoušet. Druhý důvod je, že Monero využívá jinou technologii, než BitCoin a řada jiných kryptoměn. Příliš se nehodí na těžení na grafických kartách (dá se, ale není to tak markantní rozdíl oproti procesoru). Důvodem je použitý hashovací algoritmus CryptoNight, který je náročný na paměť. To z Monera činí špatného kandidáta na těžbu v halách plných grafických karet někde na Islandu, ale dobrého kandidáta na těžbu v prohlížeči. Třetím důvodem je, že Monero řeší některé problémy BitCoinu a je tak pravděpodobné, že se v budoucnu stane další "velkou" kryptoměnou.

BitCoin ve srovnání uvádím proto, že narozdíl od v experimentu použitého Monera je možné k BitCoinu najít poměrně solidní data, protože je tu o pár let déle a zajímá se o něj řádově více lidí. A také aby bylo vidět, proč je třeba hledat jiná řešení, než BitCoin.

Je tímto řešením Monero? Nejspíš ne. Ačkoliv některé problémy BitCoinu Monero řeší (a třeba ty problémy ani nikdy nemělo, protože to není klon, ale jiná krytpoměna), určitě nevyřeší výpočetní a energetickou náročnost systému. Jednou z klíčových vlastností Monera je anonymita a k jejímu dosažení je velká náročnost prostě nutná. Díky algoritmu CryptoNight a decentralizovanému těžení v prohlížeči však může řešit otázku infrastruktury. Budoucí škálovatelnost je na vážkách.

Co s tím?

Až vám někdo bude vykládat, jak těžení kryptoměn nahradí reklamy, poplatky za software, služby a tak dále, vzpomeňte si, jak dlouho trvalo natěžit jeden haléř. Můžete si také zkusit změřit, kolik jste tím propálili elektřiny a kolik za ní zaplatíte.

Až vám někdo bude vykládat, jak se změní ekonomika a všichni budou místo chození do práce těžit kryptoměny, vzpomeňte si na problémy, které současné kryptoměny mají.

Až budete chtít investovat do kryptoměn, kupte si radši elektrárnu.

Neřešte, co kdo tvrdí a zkoumejte aktuální data. To funguje i v jiných oblastech, než kryptoměny.

Sdílejte tento odkaz, ať tu přibydou ještě nějaké haléře:

https://cnhv.co/2zhcq

Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter

Jasně, můžete sdílet rovnou i dokaz na tuhle stránku. Bez těžení. Protože to přeci za ten 1 haléř nestojí. Ale pak se nedivte, že tam ty haléře nepřibývají.